Proč látkovat
Není plenka jako plenka...
Narození miminka s sebou většinou přináší kolotoč starostí. Rodiče si často již před narozením dítěte snaží zjistit co nejvíce informací o tom, co ten jejich tvoreček bude vlastně potřebovat, a jak se nejlépe připravit na jeho příchod na svět a na následující péči o něj. Ženy si s kamarádkami vyměňují zkušenosti o tom, jaký byl porod, jaký je nejlepší kočárek a kde mají levné oblečení miminka. V knihách a časopisech se dočtou o tom, jakou vybrat dětem vhodnou výživu a kosmetiku. O zdraví si popovídají s dětským lékařem. A to, kde mají nejlevnější jednorázové plenky, jim řeknou reklamní letáky.
A jsou to právě pleny, které jsou tou nejdůležitější součástí šatníku malých dětí. Provázejí je dennodenně průměrně dva roky, ve dne v noci
Pokud jste se však rozhodli používat pleny látkové, možná jste už zjistili, že se nemáte na koho obrátit s prosbou o radu. Co o nich víme? Co jsou jen mýty a co podložená fakta? A často vlastně nepomohou ani naše moudré babičky a prababičky. Ty si to buď už nepamatují anebo vás při představě spousty hodin strávených při vyvařování a žehlení odrazují a odkáží na jednodušší „jednorázovky". Kamarádky pratelné plenky nepoužívají, anebo to tají z obavy ztráty společenského statusu. Řada zdravotníků již pozapomněla na výhody „bavlnky" k dětské pokožce a propadla mediálním tlakům - jednorázovkám. Lékaři také často nevěří, že by se ještě našli rodiče, kteří by opravdové pleny chtěli používat... Navíc mýtům a fámám o časové finanční náročnosti věří dokonce i někteří zanícení ekologové a „zeleně" smýšlející rodiče. Ti se pak raději „řečem" o opravdových (rozuměj látkových, pratelných) plenách raději vyhnou či obhajují své jednání časovou zaneprázdněností. (Většinou se však přitom snaží v dalších oblastech udržitelné spotřeby žít co nejšetrněji.) Virtuální svět internetu je sice místem, kde se člověk může setkat s podobně naladěnými lidmi, bohužel ještě není každému běžně dostupný.
Jednorázovky....
Jednorázové pleny můžeme ještě rozdělit do dvou kategorií (dle vlivu na životní prostředí).
Tzv. ekopleny někdy též nesprávně nazývané kompostovatelné pleny. Jejich jednorázové užití (spotřeba) je řadí mezi jednorázovky, jejich následná recyklace - biologický rozklad je však k životnímu prostředí nesrovnatelně šetrnější než klasické jednorázovky. Navíc neobsahují žádný chlor, jiná bělidla a ani parfémy.
Druhou variantou jsou klasické jednorázové pleny - pleny na jedno použití. Schematicky z pohledu spotřebitele vyjadřují vzorec: kup - užij - spotřebuj - vyhoď (...a dál se nezajímej).
Jednorázové pleny
Spotřeba surovin je 10-50× vyšší než u plenek látkových.
Na výrobu je spotřeba energie asi 2-3× vyšší než na výrobu plen látkových, včetně praní, sušení a žehlení.
Znečištění ovzduší je mnohem vyšší než u plen látkových.
Dítě „vyprodukuje" v jednorázových plenkách za rok 2× více odpadu než průměrný občan v ČR - až jednu tunu.
Pleny se rozpadají za 200-400 let.
Přebalovací věk je delší než u látkových plen.
Jsou složené z propustné fólie (většinou polypropylén), nasákavé vložky (většinou buničina, která je pro zvýšení nasákavosti doplněna gelovým absorbérem na bázi polyakrylátů), nepropustnou folií k ochraně prádla (polyetylen), lepících pásků či suchého zipu a gumiček. Z výše uvedeného již lze vydedukovat, že na výrobu pleny je třeba velké množství surovin (dřevo a voda na buničinu, ropa na umělé hmoty, paliva na transport). Spotřeba surovin se uvádí u jednorázových plenek 10-50× vyšší než u plenek látkových. Spotřebovává se též neobnovitelná ropa.
Jsou energetickou časovanou bombou - vysoce energeticky náročné: dítě spotřebuje cca 4 000 ks plen (tj. asi 200 kg buničiny s energeticky náročnou výrobou + výroba plastových fólií). Také je třeba započítat nároky na dopravu.
Mají dále negativní ekologický dopad - doprava (včetně nákupů) a spalování plen po jejich použití, jež zatěžují ovzduší. Ke znečištění vzduchu při výrobě jednorázových plenek dochází především při výrobě celulózy (SOx) a umělých hmot (COx, NOx i organické látky). Doprava se podílí na znečištění ovzduší výfukovými plyny - toto dopravní znečištění je srovnatelné se znečištěním z výroby vzhledem ke krátké životnosti pleny na jedno použití, neboť plenku je třeba dopravit od výrobce k zákazníkovi a po použití k místu zneškodňování odpadu. Pokud se komunální odpad spaluje, je třeba připočíst i znečištění ovzduší nebezpečnými plyny ze spalovny. U jednorázových plenek je znečištění ovzduší mnohem vyšší než u plen látkových.
Odpad z plen je vzhledem k velké nasákavosti ještě objemnější a hmotnější - až jedna tuna na dítě. Odpad je nerecyklovatelný, skládkuje se nebo pálí, pleny se rozpadají za 200-400 let.
Dítě si hůře a později zvyká na udržování čistoty. Přebalovací věk u jednorázovek je delší než u látkových plen. Výrobci si mnou ruce (a „mastí kapsy": jednorázovky se dnes běžně používají do tří i více let. V Americe nejsou výjimkou čtyřleté děti s plenami. A vlastně i v našich obchodech bez dlouhého hledání nalezneme pleny od 20-25 kg (které jsou určeny běžné populaci, nikoliv dětem s postižením). Není zcela vyloučené zdravotní riziko (z reziduí stopových množství škodlivých látek) apod. Jednorázové pleny hůře těsní, při přebalování je často nutné převlékat celé dítě.
Látkové pleny
Povětšinou se vyrábějí z bavlny, v mnoha případech i nebělené či dokonce z kontrolovaného zemědělství - biobavlny. Vyžadují práci s praním a sušením, avšak moderní látkové pleny jsou čím dál tím méně náročné na čas a péči.
I přes uvedené zápory ale spotřebovávají celkově (i s praním a výrobou pracích prášků) méně energie a vody než jednorázovky. Při praní závisí též na typu pračky, zvoleném pracím programu - teplotě praní, sušení a zbytném žehlení. Znečištění vody u látkových plenek záleží na tvrdosti vody. Samotná její spotřeba je vzhledem k dlouhé životnosti výrobku zanedbatelná. Energii na dopravu můžeme taktéž vzhledem k délce života pleny a její celkové malé hmotnosti zanedbat. Také na samotnou výrobu je menší spotřeba surovin, mnohé suroviny jsou obnovitelné (bavlna, vlna, hedvábí, bambus atd.).
Nevytvářejí žádný tuhý domovní odpad. Množství potřebné pro přebalovací věk dítěte obslouží bez problému po sobě 2 i více dětí. Pokud se plenka praním opotřebí, je možno ji dále používat jako hadřík a když doslouží i tak, tvoří kompostovatelný odpad. Jejich používání je levné. Látkové pleny vyhrávají nejen v šetrnosti k životnímu prostředí, ale i ekonomicky. Ekologicky a ekonomicky šetrná maminka může ušetřit (dle druhu plen) až 20 000 Kč (ba i více v případě více dětí).
.
Není riziko přestupu chemických látek z pleny do kůže.
Přebalovací věk je kratší, neboť dítě bývá častěji vedeno k tomu, aby se obešlo bez plenek. Není riziko přestupu chemických látek z pleny do kůže dítěte a minimalizována jsou též další zdravotní rizika - např. spojená s přehříváním pohlavních orgánů (vliv na plodnost, zvláště u chlapců), nesprávný vývoj kyčlí atd. Nechcete-li se pídit po odborných zdravotnických studiích, zkuste si jednoduchý test, co je pro Vaše dítě lepší: přiložte si na tvář jednorázovku, a pokuste se na ní odpočívat (ležet), po půlhodině zkuste odpočívat po stejný čas na druhé tváři na pleně bavlněné. Co Vám bylo příjemnější? Co myslíte, že je příjemnější vašemu miminku?
Látkové pleny v kombinaci s moderními svrchními kalhotkami velmi dobře těsní (na zádech i okolo nožiček) a dobře tak chrání ostatní oblečení od znečištění.
Mýty, které hovoří o úspoře času při používání jednorázovek a naopak plýtvání časem při používání opravdových plen patří k těm nejsilnějším a mnozí rodiče mu velmi často podlehnou. Mylný je i argument z reklamy, že jednorázové plenky šetří maminkám čas a také, že děťátko zůstane suché pouze v papírových plenách. Argument náročné práce při péči o bavlněné pleny přetrvává ještě z dob, kdy některé spotřebiče byly nákladné a hůře dostupné (např. automatické pračky). Pochopitelný je přístup zaměstnané ženy z poloviny 20. století, která pro samou práci neví, „kam dřív skočit". Automatizace, dnešní technologie a moderní designy plen usnadňují dřívější skutečnou dřinu a šetří čas. A navíc tento mýtus o časové náročnosti souvisí i s naší pohodlností (hraničící leckdy s přirozenou leností). Časová náročnost péče o pleny bavlněně a jednorázové je tedy nečekaně přibližně stejná.
U látkových plen jednou nakoupíte a péči, kterou plenkám věnujete je asi 1hodina týdně. U jednorázovek sice odpadá praní, ale nákup je opakovaný a věnujete čas letákům a akcím, kde levně sehnat pleny. Pak pro ně pošlete tatínka a ten stráví celé odpoledne nákupem jednorázovek, místo aby byl s vámi a večer měl za pár minut povšených 10 plínek.
Košík
